V komorní romantické komedii scenáristky, režisérky a producentky Nancy Meyersové Lepší pozdě nežli později se setkáváme s protagonisty, kteří jsou v rámci žánru poněkud atypičtí, neboť už dospěli do hodně zralého věku. Lásce se ovšem nedá poroučet, a tak jí propadnou i úspěšná, leč osamělá autorka divadelních her Erica a bohatý šedesátník Harry, který se dosud zaměřoval výhradně na zajíčky.

Povahově naprosto odlišní lidé se setkají náhodou v Eričině elegantním víkendovém domě v Hamptonu, kam si staršího pána přivezla její dcera Marin. Jenže muž dostane srdeční záchvat a je nucen v domě zůstat s jeho majitelkou. Navzdory počátečním antipatiím se z nich stanou milenci, avšak poté následují četné další peripetie, než se pár definitivně rozhodne...

Autorka psala scénář na tělo Jacku Nicholsonovi a Diane Keatonové. Nicholson si zde po několika rolích penzistů zahrál do značné míry sám sebe, Keatonová zase využívá v postavě ženy, která po letech znovu objeví sex i lásku, zkušeností z předcházejících rolí. Tvůrci dbají na eleganci v každém ohledu, od dokonalých interiérů, přes kostýmy až po hudební doprovod, jejž do značné míry vyplňují francouzské písničky. (Slavnou píseň Edith Piaf La vie en rose zazpívá jako bonus při závěrečných titulcích sám Nicholson.) Spojení obou známých hvězd funguje velmi dobře a inteligentní scénář provázejí vtipné dialogy.