Ve snímku Gangy New Yorku realizoval Martin Scorsese další ze svých velkých pláten. Dotýká se v něm málo známé kapitoly z amerických dějin, totiž velkých občanských nepokojů, jež se odehrály v New Yorku 11. až 13. července 1863. Ty však byly jen vyvrcholením výbušné situace ve městě, sužovaném zločinem, korupcí, bídou a přívaly irských imigrantů.

Režisér zamýšlel natočit film už od sedmdesátých let. Inspirovala ho stejnojmenná kniha Herberta Asburyho z roku 1928. Scenáristé však do dobových kulis zasadili fiktivní příběh mladíka Amsterdama, rozhodnutého pomstít smrt otce, který zahynul ve velké pouliční bitce jako vůdce irských přistěhovalců, bojujících o území s gangem starousedlíků. Boss tohoto gangu Bill Řezník ovládá svou krutostí a lstivostí čtvrť Five Points (která už dávno zanikla) a nic netuše přijme Amsterdama, vracejícího se po šestnácti letech ze sirotčince, téměř otcovsky.

Oba však nakonec proti sobě stanou v okamžiku, kdy o jejich osudu už rozhodují události mimo ně samé. Mladý muž musí během dramatických situací stále uvažovat o cti, o přátelství, o odvaze a o zločinu. Navíc prožívá první milostný vztah ke zkušené zlodějce Jenny.

Amsterdam je vypravěčem příběhu, jenž se po krvavém prologu z roku 1846 odehrává v letech 1862-63. Vcelku jednoduchá dějová linie slouží jen jako pozadí pro strhující popis dobové atmosféry, v němž Scorsese a jeho spolupracovníci znovu prokazují nejen své mistrovství, ale i inspiraci různými díly světové kinematografie (Fellini, Kurosawa).

Film vznikal v kulisách, postavených v římských studiích Cinecittà. Získal řadu ocenění, avšak byl skandálně opominut při Oscarech, ačkoliv měl deset nominací. Lze jej mj. považovat za protikladný pandán ke Scorseseho Věku nevinnosti (1993). Známý filmař v něm opět připomíná svůj tvůrčí leitmotiv: že totiž život dnešní Ameriky je vykoupen krutostí, násilím a zločinem, jež se vinou dějinami Spojených států od minulosti do současnosti.