Celovečerní hraný debut zkušeného dokumentaristy Roberta Sedláčka Pravidla lži byl natočen podle osudů skutečných lidí. Autor filmu pobýval v komunitě organizace Sananim v jihočeských Němčicích, kde již dříve natáčel dokument Dlouhá kocovina (2003) a kde se inspiroval pro psaní scénáře hraného filmu.

Snímek vypráví příběh ze šumavského statku, který obývá skupina dvanácti lidí pod dozorem tří terapeutů. Přijali přísný režim komunity a dobrovolně se zřekli svobody, aby se tu zbavili své závislosti na tvrdých drogách. Každý z aktérů si s sebou nese temnou minulost a chce se s ní jednou provždy vyrovnat. Ovšem co se stane, když se tu nováček Roman setká s mužem, který ho kdysi nechal zabít, a on jen zázrakem přežil? Náhle vyvstávají další staré prohřešky a křivdy, objevují se noví svědci promlčených zločinů. Jenže komu je možné věřit? Napětí v uzavřené skupině roste...

Komorní film s kriminální zápletkou se odvíjí na půdorysu několika dní, do děje vstupují četné retrospektivy ve formě vzpomínek jednotlivých postav. Dílo se svou drsnou autenticitou a soustředěnými výkony známých i málo známých herců vymyká z českého filmového mainstreamu a překonává snímky s obdobnou tematikou, jako byly např. Pavučina (1987), Kanárek (1999), Anděl Exit (2000) či Perníková věž (2002).