Snímek známého producenta a scenáristy Bernda Eichingera a režiséra Olivera Hirschbiegela Pád Třetí říše vzbuzuje značný zájem veřejnosti i odborníků již od svého vzniku. Pojednává totiž o posledních deseti dnech Adolfa Hitlera. Vychází sice z uznávané studie Joachima Festa, ale zároveň i z autobiografie Hitlerovy sekretářky Traudl Jungeové. A právě volba osobního úhlu pohledu na jednoho z největších světových zločinců se stala předmětem polemik. Autoři opravdu nazírají historické události očima mladé ženy (jež jako stará paní komentuje začátek a objevuje se na konci přímo v obraze), snaží se však o objektivní pohled. Film má podobu dokumentárního dramatu, v němž se údajně devadesát procent promluv opírá o reálné záznamy.

Centrem dění je bunkr pod Novým říšským kancléřstvím, ale tvůrci kromě toho sledují i situaci Berlína jako frontového města, měnícího se rychle v ruiny. Kromě zachycení osudů Hitlera a jeho blízkých zde dostávají prostor epizody dalších postav (např. profesora Schencka, generála Weidlinga nebo fiktivního chlapce z Hitlerjugend Petera Kranze). Formálně je snímek uvozen prologem z roku 1942 a uzavřen epilogem s Traudliným útěkem a oznámením kapitulace z 8. května 1945. Pozornost na sebe strhává enigmatický Bruno Ganz, hrající Hitlera jako paranoického, předčasně zestárlého muže, trpícího třesem ruky i záchvaty hysterického vzteku, jež střídá s vlídností. Diktátor zprvu vůbec nechápe situaci a pak je rozhodnut obětovat celé Německo (odtud i původní název filmu Zánik). Vydává nesmyslné rozkazy a vzápětí se hroutí. Nikdo se mu neodváží vzdorovat.

Scény z Berlína se paradoxně natáčely v Petrohradě za velké účasti ruského komparsu. Film se v Německu rychle zařadil k nejúspěšnějším tamním titulům.