Film se snaží odpovědět na otázky, zda je v dnešním světě ještě možné věrně a trvale milovat, jestli dokážeme v době, kdy jsou naše životy příliš individuálně zaměřené, lásku vzájemně sdílet a naplnit. Spíše než psychologická sonda jsou však Samotáři kaleidoskopem absurdních situací a bizarních postřehů, dokreslených hudbou Jana P. Muchowa a hudebních skupin jako Ohm Square a Extasy of St. Theresa.

Sedm mladých lidí ve věku od 23 do 33 let se na konci devadesátých let ve velkém městě pokouší praktikovat cosi, čemu se dříve říkalo milostný vztah. A tak na sebe milostně narážejí a nechávají se unášet napříč různě dlouhodobějšími či krátkodobějšími vztahy, které je dovedou zpět do samoty. Robert pracuje v cestovní kanceláři a rád rozplétá a splétá osudy lidí. Napomůže rozchodu Hanky a Petra, který se pokouší pochopit život skrze nahrávky "opravdového života" pouštěné do éteru.

Zatímco je Hanka pronásledována Ondřejem, do té doby uznávaným lékařem a otcem rodiny, seznamuje se s Jakubem, jehož pozitivnímu pohledu na svět pomáhá marihuana. Na druhé straně způsobuje zhoršování jeho krátkodobé paměti, takže se v jejich vztahu objevují problémy. Zklamaná Hanka hledá pochopení u rodičů, ale doma najde jen dvacet Japonců sledujících "normální rodinku při normální večeři"...