Velkolepý snímek Wolfganga Petersena Troja byl inspirován slavným eposem Ílias starořeckého básníka Homéra. Líčí smutný osud města v Malé Asii, dobytého a zničeného okolo roku 1 200 př.n.l. řeckým vojskem. To vedlo válku pod záminkou pomstít urážku spartského krále Meneláa, jemuž trójský princ Paris odvedl ženu Helenu. Ve skutečnosti však šlo o podrobení dalšího území, o něž usiloval ctižádostivý sjednotitel Řeků, král Agamemnón.

Na pozadí válečných událostí se odehrává příběh zdánlivě nezranitelného řeckého hrdiny Achillea, který bojuje u Tróji jen kvůli nesmrtelné slávě, a jeho nepřítele, čestného Paridova bratra Hektora, jenž si od počátku uvědomuje osudovost událostí, avšak nemůže proti tomu zasáhnout. Do hry samozřejmě vstupuje také Paridova a Helenina láska, Hektorova milovaná rodina a Achilleův vztah s krásnou zajatkyní Bríseovnou. Právě kvůli ní se řecký hrdina nepohodne s Agamemnonem a odmítá bojovat. Na bitevní pole se vrátí až v okamžiku, kdy Hektorův meč nešťastným omylem ukončí život jeho bratrance Patrokla.

Tvůrci se Homérovým eposem nijak neomezovali a snaží se vyprávět událost tak, jak se podle nich mohla odehrát. Proto ze hry vynechali řecké bohy s jejich potměšilým zasahováním do lidských osudů.

Snímek Troja je velkolepou podívanou, plnou válečné vřavy, spalující vášně, milostného i rodičovského citu, vlastenectví, touhy po hrdinství.