Historie domu, ve kterém MAT sídlí

Dům číslo popisné 285 stojí na západní straně Karlova náměstí na místě někdejšího Kaulichova domu. Ten byl na počátku 30-tých let zbořen a na jeho místě, na rohu Karlova náměstí a ulice Na zbořenci (dnešní Odborů), byla v roce 1934 postavena funkcionalistická budova stavitele Ing. Jana Matouška. Prostory domu byly od počátku využívány částečně jako byty, částečně jako prostory komerční. Velkou část domu využíval sám stavitel, jak pro své bydlení, tak pro podnikatelskou činnost firmy Matoušek-podnikatelství staveb.

Vznik tohoto domu byl jeden z posledních kroků, který završil dostavbu a přestavbu Karlova náměstí - někdejšího Dobytčího trhu (nazvaného tak na základě výhradního práva pořádat trhy na dobytek) založeného Karlem IV. v touze rozšířit Staré Město Pražské.

V době výstavby domu bylo Karlovo náměstí již pevnou součástí centra hlavního města České republiky Prahy. V domě v období 30. a 40. let kvetl obchod i společenský život. Měla zde, mimo jiné, zřízenu tělocvičnu Marta Fričová, dcera režiséra Martina Friče, a vyučovala zde step.

Tato situace se změnila po znárodnění firmy Matoušek v roce 1948 i domu samotného v roce 1950. Ještě nějaký čas mohl pan Matoušek využívat k bydlení část svého původního bytu, časem jej však musel opustit a s ním i celý svůj dům.

Po roce 1989 se dům vrátil do rukou potomků stavitele ing.Matouška. Ti ho spolu s akademickým architektem Martinem Vrátníkem a studiem M.O.A. postupně rekonstruují.
 

Historie MATu

S nápadem zřídit v prostorách domu restauraci nepřišli až potomci majitele domu Ing. Jana Matouška, ale již v původních plánech z roku 1934, které jsou vystaveny v salonku ve II.patře, je v přízemí zakreslena vinárna Oljana. Název vznikl spojením jmen obou dcer majitele Olgy a Jany. Nakonec zde však tehdy nevznikla a klub MAT je tedy prvním restauračním zařízením v tomto domě.

V místech dnešní restaurace v suterénu byly z části sklepy nájemníků a z části kryt CO (Civilní obrany), jenž zde vznikl v sedmdesátých letech. V roce 1992, kdy byl dům vrácen dceři původního majitele Janě Matouškové, však již nebylo pro tento prostor využití a začal se zde realizovat nápad s vybudováním restaurace.

Historie kina

1994
Filmový klub MAT byl slavnostně otevřen 6.prosince 1994. Otevřen byl samozřejmě i kinosál, ovšem nikoliv pro veřejnost. S promítáním filmů pro veřejnost a tedy s klasickým "kinovým" provozem se počítalo spíše do budoucna. Kino fungovalo a mělo fungovat především jako pracovní projekce. K tomu účelu je také technicky vybaveno a je zde tedy možné promítat ze všech standardních formátů.
Otevření kina bylo ve své době raritou. V roce 1994 se stále ještě pražská kina zavírala. Otevřít tehdy kino nové a ještě k tomu soukromé byla věc téměř nevídaná.

Přestože bylo kino otevřeno jako nové, bylo osazeno dvěma 35mm filmovými projektory Ernemann VII B z roku 1939. Ty samy o sobě nebyly až takovou zvláštností, protože v té době je bylo možné najít i v několika dalších pracovních projekcích v Praze. Mimořádné bylo jejich uspořádání. Ke každému byl přístup z jiné strany, tedy jednen byl stranově převrácený. Promítač tedy mohl sedět uprostřed nich a nemusel přebíhat od jednoho k druhému. S tím ovšem nepočítal projekt promítací kabiny a tím i přizpůsení projekčních okének. Projektory byly nakonec postaveny "zády" k sobě a zůstaly tak téměř pět let. Projekci formátu 16mm zajišťoval stejnou dobu jeden promítací stroj Meopton II.
Již od projektu se počítalo s instalací systému Dolby, ikdyž také až později. Prozatím bylo kino vybaveno potřebným počtem zesilovačů a reproduktorů.

Realizaci provedla Kinotechnika Praha a.s.

První film, který využil nové pracovní projekce byl snímek Filipa Renče Válka barev.

1995
Za oficiální den, kdy začalo kino MAT promítat pro veřejnost, se považuje 18.květen 1995. Celý týden před tím se zde ovšem promítal již zmíněný film Válka barev a další týden před tím zde proběhla jakási minipřehlídka filmů distribuční společnosti Space Films (např. Černí baroni, Šakalí léta, Dědictví aneb Kurvahošigutentag). Vstup na všechny tyto projekce byl zdarma a proběhly bez většího zájmu veřejnosti. První řádné věřejné představení se uskutečnilo tedy 18.května 1995. Na programu byl umělecký dokument Rona Frickeho Baraka.
Kino MAT zprvu promítalo pouze ve všední dny vždy ve 20:30 hodin. Na přelomu července a srpna se týden zkušebně promítalo i od 18:00 hodin (film Šance pro lásku) a v srpnu tři dny od 18:30 (dokument Ivana Vojnára V zahradě). Od 1.září 1995 promítá kino denně od 18:00 a od 20:30 a o víkendech dětská představení od 15:00 hodin.

1996
Systému Dolby se kino dočkalo v polovině roku 1996. Díky společnosti Kinotechnika Praha a.s. zde byl nainstalován systém Dolby stereo Spectral Recording. Instalace proběhla ve dnech 6. a 7. června 1996. První den byl více méně ve znamení příprav, protože se večer ještě promítalo. Na druhý den byla večerní představení předem zrušena. Na více jak padesát let staré promítací stroje byly namontovány upravené stereofonní zvukové budiče a úspěšně dokončena instalace celého systému. Následují den již mohly diváci slyšet film Statečné srdce Dolby stereo.
13. června 1996 se uskutečnilo první noční představení ve 22:30 (film Sedm). Noční představení byla na programu kina každý rok zhruba od poloviny června do poloviny září do roku 2003.

Od roku 1996 se také každé léto pravidelně promítají české filmy s anglickými titulky.

Pro zlepšení věrnosti reprodukce zvuku byly v září 1996 vyměněny všechny reprosoustavy za nové. Od 18.září se k divákům line hudba i dialogy z reprosoustav značky JBL.

1998
Počínaje rokem 1998 se kino MAT vrací ke klasické dramturgii filmových představení, jaká bývala za dob našich otců, dědů ale i my si jí určitě také pamatujeme. Místo reklam promítá naše kino před každým představením pro dospělé (mimo nočních představení a filmového klubu) třicet let staré Československé filmové týdeníky. Na nápad jsme přišli společně s paní Martou Šímovou z archivu Krátkého Filmu Praha a.s. a původně jsme chtěli takto vzpomenout jen na rok 1968. Pro úspěšnost jsme se rozhodli pokračovat ještě v první polovině následujícího roku.
Filmové týdeníky jsou uchovány pouze na archivních kopiích, které se nesmí promítat, aby se zabránilo jejich poškození. Jelikož rok 1968 byl rokem revolučním, zachovalo se několik distribučních kopií týdeníků a ty jsme tedy promítali. Ostatní se promítají z přepisu na video.

Další změnou, kterou diváci nepochybně pocítili a především uvítali se stala klimatizace.

1999
Když v únoru předstaily společnosti Lucasfilm LTD a Dolby Laboratories nový zvukový systém Dolby Digital Surround EX, který vyvinuly pro nový díl Hvězdných válek, netušili jsme, že ještě tento rok jím bude vybaveno naše kino. Rozhodnutí padlo někdy začátkem léta a rekostrukce byla naplánována na konec září.
Pro snímání digitálního záznamu zvuku z filmové kopie je potřeba umístit na projektor speciální digitální zukový budič. Zde nastal problém s našimi projektory, resp. jedním z nich - tím stranově převráceným. Digitální snímače se totiž dělají jen ve standardní verzi pro přístup zprava. Byla tedy nutná výměna alespoň jednoho stroje. Nakonec došlo k výměně obou za zcela jiný typ - Bauer B 14 z roku 1964.

V týdnu od 23. do 29. září probíhá ona naplánovaná rekonstrukce kina. Netýká se však pouze kabiny, ale i sálu, kde je vyměněn koberec, jsou nově potažena křesla a změněn odstín celkového ladění sálu. V kabině byly vyměněny nejen stroje, ale i kompletní zvuková aparatura (zesilovače, procesory). Společnost, jenž rekonstrukci prováděla, jí však nestihla dokončit v termínu a naše kino další týden (!) nehrálo. Nakonec se však podařilo dát vše do pořádku a na světě bylo první pražské kino s nejnovějším zvukovým systémem.

Měli jsme trochu smůlu i s procesorem. Digitální zvuk neustále vypadával, pokaždé na jiném místě, a ani servisní pracovní firmy Dolby, nemohl zjistit příčinu. Zkoušeli se vyměňovat karty uvnitř procesoru jedna po druhé, ale výsledek veškerý žádný. Teprve po výměně všech najednou, začalo vše fungovat tak, jak má.

2000
V pátém roce provozu kina začal pomalu dosluhovat CRT videoprojektor SONY VPH - 1001. Byl v provozu prakticky denně a navíc standard videoprojekcí postoupil za tu dobu zase o kousek dál. V březnu 2000 byl tedy nahrazen nový projektorem SONY VPH - D50QM.

2003
V září tohoto roku byla jako součást MATu otevřena DVD půjčovna, která umožnila rozšířit nabídku filmů také do domácích kin našich zákazníků. Od roku 2007 nabízí též tituly na HD formátu Blu-ray Disc.

2005
Systém "tříokých" CRT videoprojektorů byl již překonán a stále vzrůstající nároky na kvalitu videoprojekcí nás opět postavily před výměnu projektorů. Bylo zvoleno dočasné řešení v podobě modelu Panasonic PT-D3500E...

2007
  ...který v tomto roce nahradil model Panasonic PT-DW7000E. Dosluhovalo však také další zařízení kina, především staré projektory, ale čas se podepsal také na sedačkách a podlahových krytinách. V létě jsme proto přistoupili k zatím poslední velké rekonstrukci, na kterou jsme získali grant ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Byly zakoupeny zcela nové projektory Ernemann 15, nové průzvučné plátno s mikroperforací, které umožnilo i při malé pozorovací vzdálenosti přesunutí reproduktorů za plátno, a byla vyměněna všechna sedadla, přičemž se podařilo jedno přidat a zvýšit tak kapacitu na 46 míst.

2011
Digitalizace kin a filmů nabrala nečekané tempo a stala se v podstatě nutností pro přežití. Jednoznačné výhody v distribuci filmových nosičů (odpadají nákladné filmové kopie limitované počtem kusů - digitální kopie si kina předávají na externím disku, nahrají do svého serveru a pošou dál) vedou distributory k razantnímu omezení klasických 35mm filmových kopií a některé tituly jdou do kin již pouze v digitálních kopiích DCP. Naštěstí si Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie situaci včas uvědomil a spustil program podpory digitalizace kin. Díky tomu mohlo i naše kino v srpnu 2011 nainstalovat digitální projektor Barco DP2K-15C a server Dolby DSS200 s kapacitou 3TB splňující standardy digitální projekce DCI. Zároveň byl v našem kině nainstalován i prostorový zvukový sestém Dolby Surround 7.1. Instalaci provedla naše již domovská firma Josef Haškovec: Kino - elektro - služby a ve spolupráci s dodavatelem projektorů Barco Nowatron obraz doslova vymazlili, za což jim patří naše velké poděkování. Pouze nové 35mm filmové projektory z roku 2007 se již dostávají ke slovu minimálně...

2012
Doba se změnila a tak v tomto roce kino MAT trvale opouští v Praze již téměř nepoužívaný princip dvou představení v pěvně stanovený čas (v 18:00 a 20:30) a hraje 3x denně (16:30, 18:30 a 20:30). Můžeme tak diváků nabídnou větší výběr titulů a je také více prostoru pro opakování starších úspěšných snímků. Začátky představení se však přizpůsobují délkám filmů, pouze poslední představení se snažíme začínat ve 20:30 (výjemčně 20:45). Programy kina již také nevycházejí měsíčně, ale dvakrát do měsíce, což umožňuje výrazně větší pružnost v nasazování filmových titulů a rychlejší reakce na poptávku diváků.

Privátní salonek

Prostor dnešního salonku MAT ve druhém patře byl součástí bytu stavitele a majitele domu pana Jana Matouška.

Po znárodnění domu v roce 1950 byla panu Matouškovi s rodinou vyměřena část tohoto bytu a do té byl přestěhován. Zbytek byl rozdělen...

Do začátku devadesátých let působilo v těchto prostorách několik firem, které zde pomocí sádrokartonových přepážek vybudovaly další kanceláře.

V roce 2000 se sourozenci Mattlachovi rozhodli zrekonstruovat alespoň část bývalého bytu svého dědečka v rámci možností do původní podoby. Obraz na čelní stěně se bohužel nepodařilo vypátrat. Místo něj je tam nyní umístěn obraz manželky pana Matouška Olgy Matouškové v životní velikosti, který původně zdobil pracovnu majitele domu.

Obraz, který se tímto vrátil téměř na své místo, laskavě zapůjčilo Muzeum hlavního města Prahy.

Salonek je nyní částečně zařízen ve stylu 30.let a můžete jej využít pro slavnostní obědy, večeře, komorní večírky ideální pro uzavřenou společnost.

Salonek disponuje vlastním barem i kuchyní.