3. díl - KREV, PŮDA A STRACH
Heydrich ve svém tajném nástupním projevu svým soukmenovcům přednesl, jak si to s Čechy dále představuje. Středoevropský prostor je podle něj potřeba od Čechů vyčistit a ty, které nepůjde ani přesídlit ani převychovat, je třeba zlikvidovat.

Treuhänder Českého filmového ústředí, Willy Söhnel, sudetský Němec a milenec herečky Lili Krallové (fiktivní postava Bohémy), byl projevu přítomen a s fanatickým hajlováním se s jeho myšlenkami plně ztotožnil. Po válce se mu pak podařilo prodat všechno, co udělal v rámci své funkce pro český film, a bez trestu zmizet z republiky.

Sevření nacistické drtičky vrcholí. Filmová bohéma ale žije naplno, byť s vědomím, že se žádný z nich nemusí dožít rána. Buď se zapojují do odboje, jako třeba Štěpánek nebo Arnošt, nebo navazují překotné milostné vztahy.

Zásadní postavou je Miloš Havel, předválečný filmový magnát, který podepsal příslovečnou smlouvu s ďáblem, když prodal své ateliéry Němcům. Na oplátku se ale mohou, dokonce se státní subvencí, natáčet české filmy. Herci a zaměstnanci Barrandova mají práci a kina praskají ve švech, i když všechny české filmy „zdobí" potupné německé titulky.

Miloš Havel žije na hraně, musí se stýkat s Němci, ale zároveň poskytuje záchrannou síť mnoha potřebným. Na jedné straně se pořádají opulentní večírky, na straně druhé, za zdmi ateliérů, teče krev. Plakáty se jmény popravených za schvalování atentátu na Heydricha visí všude.

4. díl - A PŘECE SE TOČÍ
Oldřich Nový má potíže. S Němci se nestýká, ale nese na sobě cejch: jeho manželka je Židovka. Její příbuzenstvo už nastoupilo cestu holokaustu, která začala na pražském bubenském nádraží. Oldřich Nový se ale za žádnou cenu nechce rozvést a ze svého statečného postoje slavný herec neustoupil ani ve chvíli, kdy byl nucen nastoupit do koncentračního tábora pro partnery neárijců. Jeho žena nakonec do Terezína musela, nicméně později než Nový. Oba se po válce naštěstí sešli.

Otakar Vávra natáčí film Přijdu hned. Domovnici v této milostné romanci z pavlače hrála herečka Anna Letenská. Ani s Letenskou se osud nemazlí – Němci ji nechali točit do poslední klapky a hned poté se za ní zavřela brána Petschkárny. Se svým mužem, Ing. Čalounem, totiž pomohla lékaři, který ošetřoval parašutisty – atentátníky. Všichni ve filmových ateliérech, i její přátelé, tušili, jak to dopadne, ale nemohli jí pomoci.

Po vylodění spojenců v Normandii se válka chýlí ke svému konci. Miloš Havel organizuje nejrůznější akce na záchranu mnoha umělců, spisovatelů, se kterými uzavírá fiktivní smlouvy jen proto, aby nemuseli na nucené práce. Rádi přijímají, ale téměř jedním dechem vzápětí někteří z nich vyhrožují: „Až bude po válce, Miloši, znárodníme tě."

Z moskevského rozhlasu se proti Havlovi šíří nenávistná kampaň. Havel ví, že styky s Němci na něm zanechaly stín, ale nepřestává věřit v sílu svých nepopiratelných zásluh a také své osobnosti. Vlasta Burian, povahou velké přející dítě, nemá ohledně báječné poválečné budoucnosti vůbec žádné pochybnosti.