1. díl - SNAD TO NEBUDE TAK HROZNÉ
Příběh Bohémy se otevírá. Jeho vypravěčem je Arnošt Žák, barrandovský dramaturg a scenárista. Rámec celé minisérie tvoří jedna okupační srpnová noc v roce 1968. Pro Arnošta je to už druhá okupace republiky a zároveň příležitost rekapitulovat svůj život v období mezi nimi.

Když ti první okupanti – nacisté – zavřeli vysoké školy, sehnal Arnošt, ještě jako student, místo na Barrandově. A tady, v jedněch z nejlepších filmových ateliérů v Evropě, se odehrávají životní příběhy slavných herců a režisérů, tady prožívají poslední chvíle před Mnichovem a následně začátek temného období protektorátu.

Protagonisty těchto příběhů jsou skutečné osobnosti, jejichž životními osudy je minisérie Bohéma inspirována: slavný Zdeněk Štěpánek, geniální „král komiků" Vlasta Burian, jeho „přihrávač" Jaroslav Marvan i okouzlující milovník Oldřich Nový. Jsou na vrcholu svých tvůrčích sil. Nikdo z nich neočekává, že se otevřená demokratická společnost první republiky náhle změní v režim, kde časem půjde za maličkost i o život. Naopak, zprvu jsou všichni přesvědčeni, že to po Mnichovu v okleštěné republice snad nebude tak hrozné.

Březnová okupace v roce 1939 ale všechny vyvedla z omylu. Jak se s dramatickou změnou poměrů vyrovnali ti, kteří byli nejvíce vidět? Ti, které publikum milovalo a nechtělo se jich vzdát? Herci, kteří chtěli hrát a jejichž čeština, znějící z pláten kin, národ posilovala? Jakou cenu museli zaplatit za svou práci pod německým dohledem?

2. díl - PAST NA SVĚDOMÍ
Protiněmecké studentské manifestace v rámci výročí vzniku republiky byly nacistickou mocí krvavě potlačeny a student Jan Opletal a pekařský dělník Václav Sedláček zaplatili za svůj statečný protest životem. Více než tisícovka studentů skončila po německých raziích na vysokoškolských kolejích v koncentračním táboře.

Jeden z nich, Martin Bouchal, si u Arnošta schoval fotoaparát, pro který se vrátí až po válce, plný upřímné nenávisti ke všem těm, kteří protektorát přežili v relativním klidu. Podle něj jsou to všechno kolaboranti.

Zejména má spadeno na Vlastu Buriana. Geniálního komika se válka zpočátku nijak zvlášť materiálně nedotýká. Stoly v jeho vile se štědře prohýbají jídlem a on je velkorysým hostitelem. V německých filmech hrát odmítl, ale Němci mu přesto prokazují přízeň. Znají ho z německých verzí jeho slavných českých filmů, které natočil v Berlíně ještě před nástupem Hitlera k moci, a je pro ně hvězdou.

Dobře ale vědí, že v Burianově divadle jsou zaměstnáni mimo jiné také komunisti a Židé a nehodlají to nechat jen tak. Políčí na něj proto rafinovanou past, past na svědomí.