Válečné drama Tmavomodrý svět byl po pěti letech od Kolji (1996) dalším netrpělivě očekávaným projektem Jana Svěráka. Mezinárodně nejúspěšnější český režisér devadesátých let opět spolupracoval se svým otcem, scenáristou Zdeňkem Svěrákem. Tvůrci původně zamýšleli natočit anglicky mluvený film, ale z různých důvodů z toho sešlo; v příběhu českých pilotů, sloužících za druhé světové války v britském letectvu, se tak mluví převážně česky. Titul snímku odkazuje na známou píseň Jaroslava Ježka, avšak označuje také nebe, jak je ve výškách vidí letci.

Třicetiletý František Sláma bojuje v britské RAF spolu s dalšími krajany. Jeho nejbližším přítelem je o deset let mladší Karel Vojtíšek, jenž se v Anglii zamiluje do zralé ženy Susan. Angličanka však pocítí lásku k Františkovi. Ten její vášni podlehne, navzdory kamarádství i navzdory tomu, že doma zanechal milovanou dívku Haničku. Vztah v milostném trojúhelníku neblaze poznamená přátelství obou pilotů a má vliv i na jejich jednání v bojových akcích, kdy je život jednoho často závislý na tom, jak se zachová ten druhý…

Jan Svěrák natočil na české poměry mimořádně náročný snímek, jehož podstatnou součástí jsou letecké bitevní scény. Ty tvoří nikoli pouhé pozadí, nýbrž integrální součást jinak spíše komorního milostného dramatu. Ze spolupráce otce a syna Svěrákových vzešlo opět po všech stránkách noblesní filmové dílo, mísící inteligentní humor s tragickými dobovými událostmi. Snímek je upřímnou poctou českým pilotům, těm padlým i těm, kteří přežili válečné peklo a zanedlouho se ocitli v pekle komunistických vězení či pracovních lágrů.