Koprodukční snímek producenta a režiséra Ondřeje Trojana Želary je v podstatě komorní baladou o vztahu dvou naprosto odlišných lidí. Zároveň však přerůstá do široce pojatého obrazu venkovského života s prvky válečného dramatu.

Kromě prologu, odehrávajícího se v Brně, se vyprávění odvíjí v průběhu všech ročních období na samotě v horách. Děj je vymezen květnem 1943 a jarem 1945, přičemž se v epilogu posouvá do počátku šedesátých let. Válečné události jsou sice dlouhou dobu jakoby v pozadí, avšak zcela zásadním způsobem ovlivňují životy protagonistů.

Medička, která po zavření vysokých škol pracuje jako sestřička, musí kvůli vyzrazené odbojové činnosti okamžitě změnit identitu a opustit město. Ztrácí tak milence i kontakt s důvěrně známým prostředím. Po boku mnohem staršího zemitého vesničana Jozy se ocitá na horské samotě ve vesnici Želary. Musí se proti své vůli za muže vdát. Jako městská dívka zvolna přivyká těžkému životu, postupně se však s překvapivě oddaným a něžným manželem sbližuje. Zároveň poznává různé lidi z okolních chalup. Konec války rázem všechno brutálně změní...

Filmová povídka Želary získala v roce 1995 podporu Nadace Miloše Havla. Později si jí v barrandovském studiu povšiml scenárista Petr Jarchovský a v roce 1999 na ni upozornil Ondřeje Trojana. Oba tvůrci navštívili autorku povídky, píšící pod pseudonymem Květa Legátová (vl. jménem Věra Hofmanová, nar. 1919). S jejich pomocí pak neznámá spisovatelka vydala komponovaný soubor osmi povídek s názvem Želary (2001) a následně novelu Jozova Hanule (2002), jež byla podkladem pro uváděný snímek a s cyklem úzce souvisí. Obě knihy, které mají zjevný autobiografický základ, se staly bestsellery. (Květa Legátová získala za Želary Státní cenu za literaturu 2002 a Jozova Hanule byla oceněna Čtenářskou cenou na Světě knihy 2002).

Želary jsou fiktivní vesnicí, v níž se mísí prvky z valašských a slováckých kopanic na pomezí se Slovenskem. Tvůrci filmu dokonce použili vymyšlené želarské nářečí. Scenárista Jarchovský začlenil do příběhu Jozovy Hanule osudy některých postav ze zmíněného cyklu a soustředil se zejména na kontrast odlišných životních stylů. Náročné natáčení probíhalo ve všech ročních obdobích, přičemž klíčové exteriéry vznikaly ve slovenské obci Zázrivá u Malé Fatry.