Scenárista a režisér Petr Zelenka se v Roku ďábla vrací k poetice fiktivního hraného hudebního dokumentu, kterou uplatnil už ve snímcích Visací zámek 1982-2007 (TV-1993) a Mňága - Happy End.

Inspiraci k originální a promyšlené mystifikaci tentokrát našel při společném koncertu písničkáře Jaromíra Nohavici a Čechomoru (Českomoravské hudební společnosti). Napsal biograficky laděný scénář o přátelství muzikantů Nohavici a Karla Plíhala a o jejich setkání s Čechomorem.

Do děje, odehrávajícího se mj. v protialkoholické léčebně či v povrchovém dole, ale především na koncertech a v jejich zákulisí, výrazně vstupují dva cizinci: fiktivní postava nizozemského dokumentaristy Jana Holmana (hraje ho nizozemský distributor Jan Prent) a Jaz Coleman, dirigent opery v Sydney a bývalý zpěvák britské skupiny Killing Joke, který v Čechách nastudoval vystoupení Čechomoru se symfonickým orchestrem.

Křehký příběh o přátelství, zázracích, andělech a ďáblech i o hudbě nebo o alkoholismu se odvíjí v retrospektivách, ilustrujících výpovědi protagonistů. Těží zejména z výrazných osobností, vyzařujících zvláštní energii, a z působivé hudby (jejíž výběr je rovněž dílem Petra Zelenky).

Natáčelo se na 16mm materiál (často při autentických koncertech) později převedený na klasický formát.