Po melancholicky temných sci-fi A.I.: Umělá inteligence a Minority Report natočil Steven Spielberg stylovou retro-hříčku, v níž se vrací částečně ke komediálnímu žánru (jemuž se vyhýbal od propadu crazy komedie 1941).

Volný přepis autobiografie Franka W. Abagnalea (na němž se Spielberg původně chtěl podílet jen jako producent) ovšem pod povrchem oddechového žánrového příběhu skrývá osobní téma vztahu otce a syna, jež proniklo do většiny režisérových filmů. Vyprávění je situováno do let 1963-1969, tedy do doby Spielbergova dozrávání (on i hrdina jsou téměř stejně staří). Příběh vyprávěný v retrospektivách se často upíná k době Vánoc a i datem americké premiéry mj. splňuje požadavek "vánočního filmu".

Když středoškolák Frank Abagnale zjistí, že naivita dovedla jeho otce ke krachu v podnikání i v manželství, rozhodne se zařídit si život jinak. Šestnáctiletý mladík využije svých dokonalých napodobovacích schopností a jako pilot, pediatr a právník postupně získává respekt i zisk: v průběhu několika let vyinkasuje falešné šeky v hodnotě dvou a půl milionů dolarů. V patách je mu dlouhá léta komisní tvrdohlavý zvláštní agent FBI Carl Hanratty, který ke zločinci postupně získává téměř otcovský vztah. Tradiční pouto mezi ochráncem zákona a tím, kdo ho porušuje, je tak obohaceno o generační motiv.

Po Zeligovi Woodyho Allena a Formanově Muži na Měsíci je Spielbergův snímek dalším vynikajícím dílem o jedinci s chameleonskými schopnostmi. Hrdinovým nejslabším místem jsou paradoxně obyčejné city, které zfalšovat neumí a ani nechce. Spielbergova brilantní a hravě nápaditá režie, "dobová" hudba Johna Williamse, kamera Janusze Kaminského i mimořádné herecké obsazení evokují 60. léta, éru "USA před aférou Watergate", jako časoprostor nevinnosti, v němž autor nachází ideální východisko pro rozmarné vyprávění, ústící v jemně satirizující moralitu o "americkém snu".