Snímek Slavíci v kleci je divácky úspěšným režijním debutem francouzského producenta Christopha Barratiera (synovce známého filmaře Jacquesa Perrina). Předlohou k remakeu o dobrém učiteli, partě mladých grázlíků a o lásce k hudbě byla komedie Jeana Drévillea z roku 1945 Slavičí klec.

Když amatérský hudebník Clément Mathieu nastoupí jako pomocný vychovatel v ústavu pro převýchovu narušených dětí, je upřímně zděšen. Ředitel Rachin se chová jako despotický bachař, vyznává zásadu akce-reakce a podle potřeby rozdává tresty za kolektivní vinu. Nenápadný Mathieu je veliký milovník hudby, a ačkoliv vypadá tak trochu jako prosťáček, má vřelé srdce na pravém místě a také velkou mravní sílu a odpovědnost. Dokáže se svými problematickými svěřenci soucítit, ale i dát jim najevo svou převahu a autoritu.

A chlapci (aspoň někteří) se pomalu mění, zvláště když začnou pod vedením svého vychovatele zpívat Film Slavíci v kleci je oslavou neokázalé dobroty a hrdinství skromného člověka, který jedná podle svého přesvědčení bez nároků na vděčnost či na odměnu.

Dojemné vyprávění ovšem nepostrádá humor ani jemnou ironii a může připomínat třeba Svěrákovu Obecnou školu, kde však metody pana učitele Hnízda byly poněkud drastičtější.