Všechny hollywoodské filmy režiséra indického původu M. Nighta Shyamalana se vyznačují pečlivě vybudovanou atmosférou, oscilující mezi realističností a nadpřirozenem a vrcholící šokující pointou. Výjimkou není ani snímek Vesnice.

Poklidný život harmonické vesnické komuny údajně z konce 19. století narušuje jen strach z krvelačných příšer, žijících v okolních lesích. Ačkoli lidé mají s bytostmi uzavřenou dohodu, že vzájemně nepřekročí ohraničené území, v osadě se začínají dít podivné věci. Rada starších, vedená patriarchou Edwardem Walkerem, nechce dovolit svéhlavému mladíkovi Luciovi, aby se vydal přes zakázaný les do měst, neboť život v nich zkazily peníze. Když se Lucius octne v ohrožení života, jeho slepá snoubenka a Walkerova dcera Ivy se pro jeho záchranu odhodlá k cestě přes nebezpečné území, aniž tuší, jaké tajemství rada starších roky skrývá...

Shyamalan jako by své snímky natáčel ve dvojicích: zatímco film Vyvolený (2001) označil za bratrance Šestého smyslu (1999), Vesnice je historickým doplňkem ke sci-fi Znamení (2002), v němž rodinu pochybujícího pastora ohrožovali mimozemští vetřelci. Režisér i tentokrát zkouší publikum: mysteriozní thriller připomíná kombinaci pohádky o Červené Karkulce, dokumentárního hororu Záhada Blair Witch a klasického podobenství Pán much, ale také epizody z fantastického seriálu z přelomu 50. a 60. let Twilight Zone (Pásmo soumraku), v němž do civilního života vstupovaly prvky iracionálna s nečekaným moralistním rozuzlením.

Příběh zbožné komuny, jež životním stylem připomíná amenity (pacifistické potomky novokřtěnců, jejichž život zůstal zakonzervován v 18. století), není jen utopicko-symbolickým návratem k nezkaženému světu. Lze jej chápat i jako metaforu Ameriky po vyhlášení tzv. Vlasteneckého zákona v důsledku 11. září 2001: od okolního světa izolované společenství se v zájmu své bezpečnosti vzdává svých svobod a je udržováno v obavách před neviditelným nebezpečím.

Všichni herci museli absolvovat třítýdenní výcvik na historických farmách v Pensylvánii, kde se učili životu venkovských lidí před sto lety. M. Night Shyamalan sice znovu potvrzuje pověst tvůrce, jenž je schopen pomocí zvolna stupňovaného napětí a působivě nasnímaných obrazů rozezvučet velmi znepokojivé struny.